Lipický kůň
Ačkoli je bílý lipický kůň nerozlučně spojen se slavnou španělskou vysokou školou ve Vídni,
cová se po celém území někdejší Rakousko-uherské říše. Koně pro školu se vychovávají
v rakouském hřebčíně Piber a Štýrského Hradce, ale státní hřebčíny v Maďarsku, Rumunsku a v
České republice se také specializují na chov lipicána. Přirozeně, že jde o odlišbé typy a malí
piberští lipicáni rozhodně nejsou v převaze. V Maďarsku se například chová větší, pohyblivý kůň
jako skvělý kočárový. U nás slouží tento kůň jako jezdecký, kočárový i pracovní.
Lipicán, zejména piberský typ, připomíná spíše všestranně užitečného malého koně, koba.
Živost a zdatnost lipicána s jeho klidnou povahou ho předurčuje pro vysokou školu.
Španělská škola a piberské stádo vděčí za přežití americkým jednotkám, které je na konci
druhé světové války zachránily před postupující ruskou armádou. Za války byli tito koně v Hostouni.
Z barev je povolena pouze bílá, hříbata se rodí černá nebo hnědá. Občas se vyskytnou hnědáci,
o nichž se tvrdí, že byli dříve také užíváni ve španělské škole.
Výška lipicána se pohybuje mezi 15,1 a 16,2 pěstmi (153,4 až 164,5 cm)
